Jordánský recept na nedostatek energie a vody: Malé modulární reaktory

07 Prosince 2018
Energetika
Jordánsko, malá země v neklidné blízkovýchodní pouštní oblasti, má jeden velký problém. Nedostatek energie a vody...

Praha, 7. prosince 2018 — (PREKON) — Jordánsko, malá země v neklidné blízkovýchodní pouštní oblasti, má jeden velký problém. Nedostatek energie a vody. Vláda krále Abdalláha II. se rozhodla, že jej bude řešit výstavbou malých modulárních jaderných reaktorů (SMR – Small Modular Reactors). Pokud se současné plány podaří realizovat, mohlo by se Jordánsko stát jednou z prvních zemí na světě, které tento koncept pokládaný za budoucnost jaderné energetiky, uvedou do provozu.

Jordánsko, na rozdíl od většiny svých sousedů, nemá ropu a kromě fosfátů ani jiné nerostné bohatství.  Země je z 95 % závislá na dovozu energií: ropy ze Saudské Arábie a plynu z Egypta, což ji stojí 7 miliard dolarů ročně, tedy skoro pětinu HDP. V zemi je jen pár míst s dobrými větrnými podmínkami. Ve fotovoltaice má dnes Jordánsko 10 GW instalovaného výkonu (pětkrát víc než počtem obyvatel srovnatelné Česko) a plánuje jít až na 22 GW. Jenže solární panely se v poušti přehřívají a zanášejí pískem. Země proto nutně potřebuje výkonný zdroj pro základní zatížení, který nebude závislý na dovozu paliva a nebude spotřebovávat příliš mnoho vody, ale naopak bude mít dostatek výkonu k její výrobě odsolováním vody mořské. Tyto požadavky splňují malé modulární jaderné reaktory. Jordánci proto chtějí do konce letošního roku výběr z dosavadních sedmi možných dodavatelů zúžit na tři, příští rok vybrat vítěze, v roce 2022 zahájit stavbu a 2027 provoz.

Koncept SMR je založen na několika principech. Jednotlivé reaktory mají výkon maximálně 300 MW, jednoduchou konstrukci, která umožňuje vyrobit téměř celý komplet v továrně a na místě použití jej pouze smontovat, krátkou dobu výstavby, vysokou úroveň pasivní bezpečnosti
a v důsledku toho oproti současným jaderným elektrárnám i nižší cenu. Důležitá je i relativně snadná demontáž a likvidace po skončení provozu a zejména to, že by měly být celé uloženy pod zemí, což výrazně zvýší jejich odolnost proti teroristickým útokům.

V současné době ve světě existuje zhruba 50 návrhů a konceptů SMR. Ve výstavbě jsou ale jen čtyři v Číně, Rusku a Argentině. Za nejpokročilejší z nich je považován čínský 210megawattový vysokoteplotní reaktor plynem chlazený (HTR-PM).

Americká Komise pro kontrolu jaderných reaktorů letos v dubnu oznámila ukončení první fáze schvalování malého reaktoru z dílny portlandské společnosti NuScale, který by mohl být v Utahu spuštěn v první polovině příštího desetiletí. V prosinci 2017 britské ministerstvo pro energetiku a změnu klimatu vyhlásilo grant na výzkum SMR dotovaný částkou přibližně 1,3 miliardy korun. Přihlásilo se 20 zájemců z celého světa a letos v září bylo osm z nich vyzváno, aby zpracovali úvodní studie proveditelnosti svých projektů. Společnost NuScale uvádí, že má za cíl nasadit svou technologii SMR ve Velké Británii tak, aby první z několika 60 MW jednotek byla v provozu už v polovině roku 2020. Společnost Rolls-Royce předložila britské vládě podrobný návrh pro jednotku SMR o výkonu 220 MW. Prakticky stejnou částku jako britská vláda rozdělil letos v dubnu mezi 13 týmů zabývajících se výzkumem a vývojem v oblasti pokročilých jaderných technologií i Úřad pro energetickou politiku University of Chicago. 

 

 

clanky

POSLEDNÍ ZPRÁVY