Jaká forma podnikání je pro vás ta pravá?

Živnostenské podnikání

Živnostenské podnikání je v České republice velmi oblíbenou formou podnikání, a to zejména pro svou jednoduchost a dostupnost. Jedná se o podnikání fyzické osoby, která je zapsána v Živnostenském rejstříku. Živnostník ručí za své závazky celým svým majetkem. Existují dva typy živností:

Živnosti ohlašovací, které se dále dělí na:

Řemeslné, vyžadující odbornou způsobilost prokázanou výučním listem, maturitním vysvědčením nebo rekvalifikačním kurzem.

Vázané, vyžadující odbornou způsobilost prokázanou zkouškou nebo jiným dokladem.

Volné, u kterých se odborná způsobilost neprokazuje.

Živnosti koncesované, které podléhají schválení úřadem a vyžadují splnění přísnějších podmínek.

Živnostenské podnikání je vhodné pro menší a střední podnikatele, kteří podnikají v oborech, kde není vyžadována složitá organizační struktura. Mezi hlavní výhody patří:

Relativně snadné založení a nízká byrokratická zátěž.

Nižší daňové zatížení v porovnání s kapitálovými společnostmi.

Možnost uplatnit daňové výdaje.

Nevýhodou je pak:

Neomezené ručení za závazky celým svým majetkem.

Omezené možnosti pro získávání kapitálu.

Živnostenské podnikání je tak atraktivní volbou pro začínající podnikatele, kteří chtějí rozjet vlastní byznys s minimem byrokracie. Je však důležité zvážit i rizika a omezení, která s sebou nese.

Obchodní společnosti

V českém právním řádu rozlišujeme několik forem podnikání, které se liší mírou odpovědnosti, složitostí založení a fungování. Mezi nejčastější formy patří OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná) a obchodní společnosti.

Forma podnikání	Minimální vklad	Administrativní náročnost	Ručení za závazky
Živnostník (OSVČ)	1 Kč	Nízká	Celým svým majetkem
Společnost s ručením omezeným (s.r.o.)	1 Kč	Střední	Do výše vkladu společníků
Akciová společnost (a.s.)	2 000 000 Kč	Vysoká	Do výše vkladu akcionářů

Obchodní společnosti se dále dělí na osobní a kapitálové. Osobní společnosti, kam patří veřejná obchodní společnost (VOS) a komanditní společnost (KS), se vyznačují osobní účastí společníků na podnikání a jejich neomezeným ručením za závazky společnosti. Kapitálové společnosti, jako je společnost s ručením omezeným (s.r.o.) a akciová společnost (a.s.), kladou důraz na kapitálový vklad společníků a jejich ručení je omezeno pouze do výše tohoto vkladu.

Volba vhodné formy podnikání je klíčová a závisí na mnoha faktorech, jako je například počet zakladatelů, výše počátečního kapitálu, druh podnikání, ochota nést riziko a další. Před samotným rozhodnutím je vhodné zvážit všechna pro a proti a konzultovat výběr s odborníkem, například s advokátem nebo daňovým poradcem.

Kromě výše zmíněných forem podnikání existují i další možnosti, jako je například družstvo, evropská společnost nebo evropské hospodářské zájmové sdružení. Tyto formy jsou však méně obvyklé a jejich využití je specifické.

Veřejná obchodní společnost

Veřejná obchodní společnost (v. o. s.) je v České republice jednou ze čtyř základních forem obchodních společností. Jde o osobní společnost, ve které alespoň dva společníci podnikají pod společným obchodním jménem a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem. To znamená, že věřitel může požadovat splnění dluhu na kterémkoli ze společníků a ten se nemůže zprostit odpovědnosti odkazem na majetek ostatních společníků.

Tento typ společnosti je vhodný pro menší a střední podnikání, kde je kladen důraz na osobní vztahy mezi společníky a jejich aktivní účast na chodu firmy. Typicky se s v. o. s. setkáváme u rodinných firem, svobodných povolání (např. lékaři, advokáti) nebo menších výrobních podniků.

Založení v. o. s. je poměrně jednoduché a nenáročné na administrativu. Společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku na základě společenské smlouvy, která upravuje základní pravidla fungování společnosti, jako jsou například výše vkladů společníků, rozdělení zisku a ztrát, nebo způsob rozhodování.

I když v. o. s. nabízí jednoduchost a flexibilitu, je důležité si uvědomit i rizika spojená s neomezeným ručením. V případě finančních potíží společnosti hrozí společníkům ztráta nejen vložených prostředků, ale i osobního majetku.

Komanditní společnost

Komanditní společnost (k.s.) je jednou z forem podnikání v České republice, která kombinuje prvky osobní a kapitálové společnosti. V praxi to znamená, že existují dva typy společníků: komanditisté a komplementáři.

Komanditisté ručí za závazky společnosti pouze do výše svého vkladu zapsaného v obchodním rejstříku. Jejich účast v podnikání je spíše finanční a nemají statutární orgány. Na druhou stranu komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem a aktivně se podílejí na jejím řízení.

Tento typ společnosti je vhodný pro podnikatele, kteří hledají kapitál od investorů, ale zároveň si chtějí zachovat kontrolu nad chodem firmy. Komanditisté mohou investovat do společnosti bez obav z vysokého rizika, zatímco komplementáři mají možnost řídit podnikání dle vlastních představ.

Pro založení k.s. je potřeba sepsat společenskou smlouvu a splnit další zákonné podmínky. Je důležité si uvědomit, že i když komanditisté neručí celým svým majetkem, stále podstupují podnikatelské riziko. V případě neúspěchu společnosti mohou přijít o svůj vklad.

Společnost s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) je v České republice nejoblíbenější právní formou podnikání. Její obliba pramení především z principu ručení, kdy společníci ručí za závazky společnosti pouze do výše svého nesplaceného vkladu. To znamená, že v případě neúspěchu podnikání neriskují osobní majetek. Společnost s ručením omezeným je kapitálová společnost, jejímž základním kapitálem je souhrn všech peněžitých a nepeněžitých vkladů společníků. Minimální výše základního kapitálu je v současnosti 1 Kč. Společnost s ručením omezeným může založit jedna nebo více osob, a to jak fyzické, tak právnické. Založení probíhá zápisem do obchodního rejstříku. Společnost s ručením omezeným je samostatnou právnickou osobou, která může ve svém jménu nabývat práva a zavazovat se. Má vlastní majetek, který je oddělen od majetku společníků. O řízení společnosti rozhoduje valná hromada, která je nejvyšším orgánem společnosti. Statutárním orgánem, který společnost zastupuje navenek, je jednatel. Společnost s ručením omezeným je flexibilní forma podnikání, která umožňuje širokou škálu obchodních aktivit. Je vhodná jak pro malé a střední podniky, tak pro začínající podnikatele.

Akciová společnost

Akciová společnost je jednou z nejrozšířenějších forem podnikání v České republice, a to zejména pro střední a velké podniky. Charakteristickým rysem akciové společnosti je, že její základní kapitál je rozdělen na akcie. Akcionáři, tedy vlastníci akcií, nesou odpovědnost za závazky společnosti pouze do výše svého vkladu, tedy hodnoty akcií, které vlastní. Tato forma podnikání je proto atraktivní pro investory, kteří chtějí omezit své riziko.

Založení akciové společnosti je o něco složitější a nákladnější než u jiných forem podnikání. Vyžaduje se minimální základní kapitál 2 000 000 Kč a splnění dalších zákonných podmínek. Akciová společnost má také složitější strukturu orgánů, která zahrnuje valnou hromadu, představenstvo a dozorčí radu.

Pro začínající podnikatele a menší firmy může být akciová společnost příliš robustní formou. Existují i ​​jiné formy podnikání, jako je společnost s ručením omezeným nebo živnostenské podnikání, které jsou jednodušší na založení a správu. Volba nejvhodnější formy podnikání závisí na mnoha faktorech, jako je velikost a zaměření podnikání, počet společníků, kapitálové možnosti a ochota podstupovat riziko.

Forma podnikání je jako oblek – musí vám sedět, abyste se v něm cítili dobře a sebevědomě.

Bořivoj Svoboda

Družstvo

Družstvo představuje specifickou formu podnikání, která v sobě snoubí prvky podnikání i spolupráce. Základním stavebním kamenem družstva jsou jeho členové, kteří se dobrovolně sdružují za účelem dosažení společného cíle, ať už se jedná o podnikání, zajištění bydlení nebo třeba poskytování služeb. Na rozdíl od obchodních společností, kde je hlavním motivem zisk, klade družstvo důraz na prospěch svých členů.

Založení družstva se řídí zákonem o obchodních korporacích a vyžaduje minimálně tři zakladatele. Členové se podílejí na základním jmění družstva vklady, jejichž výše je dána stanovami. Důležitým aspektem je princip jeden člen - jeden hlas, který zajišťuje rovné postavení všech členů bez ohledu na výši jejich vkladu.

Družstvo je právnickou osobou a za své závazky odpovídá celým svým majetkem. Řízení družstva probíhá prostřednictvím orgánů definovaných ve stanovách, kterými jsou obvykle členská schůze, představenstvo a kontrolní komise. Družstvo může podnikat v široké škále oblastí, a to jak v obchodní, tak i v neobchodní sféře.

V České republice existuje dlouhá tradice družstevnictví, a to zejména v oblasti zemědělství, bydlení a spotřebního družstevnictví. Družstvo tak představuje alternativní a v mnoha ohledech atraktivní formu podnikání, která umožňuje sdružování sil a spolupráci za účelem dosažení společných cílů.

Nadace a nadační fondy

V České republice existují dva hlavní typy neziskových organizací, které se často zaměňují: nadace a nadační fondy. Ačkoliv se jejich názvy podobají a sdílejí některé společné rysy, liší se v několika klíčových aspektech, zejména co se týče jejich struktury, fungování a zaměření.

Nadace je podle českého práva definována jako účelově určený majetek, zřízený k dosažení obecně prospěšných cílů. Hlavním posláním nadace je shromažďovat a spravovat majetek a následně jej využívat k podpoře vybraných aktivit. Nadace obvykle podporují dlouhodobé projekty v oblastech, jako je věda, výzkum, kultura, vzdělávání nebo sociální služby.

Na druhou stranu, nadační fond je méně formální strukturou. Jeho hlavním účelem je shromažďovat finanční prostředky na podporu konkrétního, předem definovaného účelu. Na rozdíl od nadace, která má široce vymezené cíle a působí dlouhodobě, se nadační fond obvykle zaměřuje na realizaci jednoho projektu nebo na podporu v časově omezeném období.

Založení nadace je administrativně náročnější a vyžaduje splnění přísnějších podmínek než založení nadačního fondu. Nadace musí mít počáteční nadační jmění v minimální výši 500 000 Kč, zatímco u nadačního fondu zákon nestanovuje minimální výši vkladu.

Pro začínající podnikatele a filantropy, kteří chtějí podpořit dobrou věc, může být založení nadačního fondu atraktivnější volbou. Nadační fond umožňuje flexibilnější a efektivnější alokaci prostředků na konkrétní projekt. Naopak, pokud je cílem dlouhodobá a systematická podpora vybrané oblasti, je vhodnější zvážit založení nadace.

Ústav

Ústav jako forma podnikání se v České republice vyskytuje spíše okrajově. Jedná se o právnickou osobu, jejímž hlavním posláním není generování zisku, ale spíše výzkumná a vývojová činnost, vzdělávání nebo poskytování služeb veřejnosti. Ústavy se často zaměřují na specifické oblasti, jako je věda, kultura, umění nebo sociální služby.

Založení ústavu je náročnější než u jiných forem podnikání. Vyžaduje vypracování podrobného statutu, který definuje jeho cíle, strukturu a fungování. Dále je nutné zajistit počáteční kapitál a získat potřebná povolení od státních orgánů.

I když ústav primárně nesleduje ziskové cíle, může svou činností generovat příjem. Ten je ale povinen použít pro naplňování svého poslání a rozvoj. Ústav může získávat finanční prostředky z grantů, dotací, darů, ale i z vlastní podnikatelské činnosti, která s jeho posláním souvisí.

Mezi nejznámější příklady ústavů v České republice patří Akademie věd České republiky, vysoké školy, muzea, divadla nebo knihovny.

Veřejnoprávní instituce

Veřejnoprávní instituce představují specifickou formu organizace, která se odlišuje od klasických forem podnikání, jako jsou obchodní společnosti (s.r.o., a.s.) či živnosti. Zatímco podnikatelské subjekty se primárně orientují na dosahování zisku, veřejnoprávní instituce plní především úkoly veřejného zájmu. Jsou zřizovány na základě zákona a jejich činnost je upravena zvláštními právními předpisy.

Typickými příklady veřejnoprávních institucí jsou vysoké školy, muzea, divadla, knihovny, ale i Česká televize, Český rozhlas či zdravotní pojišťovny. Jejich fungování je zpravidla financováno z veřejných rozpočtů, ať už státního rozpočtu, krajských rozpočtů či rozpočtů obcí. Mohou však získávat i vlastní příjmy z poplatků za své služby.

Důležitým aspektem je, že veřejnoprávní instituce nepodnikají v pravém slova smyslu. Jejich činnost je spíše službou veřejnosti a jejich hospodaření se řídí principem hospodárnosti a efektivity.

Evropská společnost

Evropská společnost, zkráceně SE, představuje specifickou formu podnikání, která umožňuje firmám působit na celém území Evropské unie s jednotnou právní formou. Tato forma podnikání je atraktivní pro společnosti s nadnárodní působností, jelikož jim umožňuje zjednodušit administrativu a snížit náklady spojené s provozováním poboček v různých zemích EU.

Založení SE se řídí nařízením Evropské unie a vyžaduje splnění specifických podmínek, jako je minimální výše základního kapitálu a sídlo společnosti v některém z členských států EU. Existují dva hlavní způsoby založení SE: fúzí dvou a více společností z různých členských států EU nebo transformací již existující akciové společnosti na SE.

Výhodou SE je flexibilita v oblasti sídla společnosti a daňové optimalizace. Společnost SE si může zvolit sídlo v jednom členském státě EU a provozovat své podnikání v jiných členských státech bez nutnosti zakládat pobočky. To umožňuje firmám využít výhodnější daňové legislativy v některých zemích EU.

Nicméně je důležité zmínit, že SE podléhá specifickým pravidlům a regulacím EU, které se týkají například zapojení zaměstnanců do řízení společnosti.

Evropské hospodářské zájmové sdružení

Evropské hospodářské zájmové sdružení (EHZ) je specifickou formou podnikání, která umožňuje propojit osoby usazené v různých členských státech Evropské unie a společně rozvíjet podnikatelskou činnost. Na rozdíl od klasických forem podnikání, jako jsou společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti, EHZ nevzniká za účelem dosahování zisku. Jeho hlavním cílem je usnadnit a rozvíjet hospodářskou činnost svých členů, a tím jim napomoci k dosažení zisku v rámci jejich vlastních podnikatelských aktivit.

EHZ samo o sobě není samostatným subjektem daně z příjmů. Zisk dosažený v rámci EHZ se zdaňuje až na úrovni jednotlivých členů, a to v souladu s daňovými předpisy země, ve které má člen sídlo nebo bydliště. Členy EHZ se mohou stát fyzické osoby - podnikatelé i právnické osoby, které mají sídlo nebo bydliště v některém z členských států EU.

Založení EHZ je poměrně jednoduché a flexibilní. Vyžaduje se sepsání zakladatelské listiny a její zápis do rejstříku EHZ vedeného v členském státě, ve kterém má EHZ své ústředí. EHZ nenese odpovědnost za závazky svých členů, stejně jako členové nenesou odpovědnost za závazky EHZ.

EHZ tak představuje zajímavou možnost pro podnikatele, kteří chtějí rozšířit své podnikání za hranice svého státu a hledají flexibilní formu spolupráce s partnery z jiných zemí EU.