Jaká právní forma podnikání je pro vás ta pravá?

Fyzická osoba podnikatel

Fyzická osoba podnikatel, zkráceně OSVČ, je jednou z nejběžnějších forem podnikání v České republice. Tato forma podnikání je ideální pro jednotlivce, kteří chtějí začít podnikat s minimem administrativy a nákladů. Na rozdíl od obchodních společností, jako jsou s.r.o. nebo a.s., OSVČ neručí za závazky firmy samostatným majetkem, ale celým svým majetkem. To znamená, že v případě neúspěchu podnikání ručí podnikatel i svým osobním majetkem.

Založení OSVČ je poměrně jednoduché a rychlé. Stačí podat žádost na živnostenském úřadě a splnit zákonem stanovené podmínky, jako je dosažení věku 18 let, bezúhonnost a odborná způsobilost pro danou živnost. OSVČ si může vybrat ze široké škály oborů podnikání, ať už se jedná o řemeslnou činnost, obchodování, nebo poskytování služeb.

I když je OSVČ atraktivní formou podnikání pro svou jednoduchost, je důležité si uvědomit i její nevýhody. Především je to již zmíněná neomezená odpovědnost za závazky. Další nevýhodou může být složitější přístup k financování, jelikož banky a investoři často upřednostňují obchodní společnosti.

Společnost s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) je v České republice velmi oblíbenou právní formou podnikání. Není se čemu divit, nabízí totiž poměrně jednoduché založení a zároveň omezené ručení společníků. Co to znamená? Že za závazky firmy ručí společníci pouze do výše svého vkladu. Jejich osobní majetek je tak chráněn.

Založení s.r.o. vyžaduje základní kapitál ve výši 1 Kč. To je velká výhoda oproti akciové společnosti, která vyžaduje mnohem vyšší kapitál. S.r.o. řídí jednatel, kterého volí a odvolává valná hromada, tedy nejvyšší orgán společnosti tvořený společníky.

S.r.o. je ideální pro menší a střední podniky, které hledají rovnováhu mezi jednoduchostí a bezpečností. Nabízí dostatečnou flexibilitu a zároveň chrání majetek společníků. Pokud zvažujete podnikání v České republice, s.r.o. by pro vás mohla být tou pravou volbou.

Než se ale pro s.r.o. rozhodnete, doporučujeme důkladně zvážit všechny aspekty a poradit se s odborníkem. Přehled všech právních forem podnikání v ČR naleznete na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR.

Volba správné právní formy podnikání je jako výběr základního kamene pro stavbu domu. Musí být pevný, stabilní a odpovídat velikosti a charakteru budoucí stavby.

Zdeněk Dvořák

Akciová společnost

Akciová společnost je jednou z nejrozšířenějších forem podnikání v České republice, a to zejména pro větší a kapitálově náročnější projekty. Její hlavní výhodou je omezené ručení akcionářů, kteří za závazky společnosti odpovídají pouze do výše svého vkladu. To znamená, že v případě finančních potíží společnosti neriskují akcionáři ztrátu svého osobního majetku nad rámec vložených investic. Akciová společnost je kapitálová společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na akcie. Minimální výše základního kapitálu pro založení akciové společnosti činí 2 000 000 Kč nebo 80 000 EUR, pokud jsou stanovy společnosti spjaty s eurozónou. Akciová společnost je řízena třístupňovým systémem orgánů: valnou hromadou, představenstvem a dozorčí radou. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti, který je tvořen všemi akcionáři. Představenstvo řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem. Dozorčí rada pak kontroluje činnost představenstva.

Založení akciové společnosti je složitější a nákladnější než u jednodušších forem podnikání, jako je například živnostenské podnikání. Je potřeba sepsat zakladatelskou listinu nebo stanovy, zvolit orgány společnosti a splnit další zákonné podmínky. Pro začínající podnikatele s menšími kapitálovými možnostmi a jednodušší strukturou podnikání se proto akciová společnost obvykle nedoporučuje. Nicméně pro zavedené firmy s ambiciózními plány a potřebou silného kapitálového zázemí může být akciová společnost tou správnou volbou.

Veřejná obchodní společnost

Veřejná obchodní společnost (v.o.s.) je jednou z nejstarších forem podnikání v České republice. Jde o sdružení dvou nebo více osob, které se rozhodly spojit své síly a majetek za účelem dosažení zisku. Hlavní výhodou v.o.s. je její jednoduchost a minimální byrokracie. Společníci sepsají společenskou smlouvu, která upravuje jejich vzájemné vztahy a pravidla fungování společnosti. Není nutné skládat základní kapitál.

Přehled právních forem podnikání

Vlastnost	Živnostník (OSVČ)	Společnost s ručením omezeným (s.r.o.)
Založení	Jednodušší, méně administrativy	Složitější, více administrativy
Ručení za závazky	Celým svým majetkem	Do výše nesplaceného vkladu
Daně	Daň z příjmů fyzických osob	Daň z příjmů právnických osob
Administrativa	Méně náročná	Náročnější

Nevýhodou v.o.s. je neomezené ručení všech společníků za závazky společnosti. To znamená, že věřitelé se mohou v případě finančních problémů společnosti domáhat uspokojení svých pohledávek z osobního majetku kteréhokoli společníka. V.o.s. se proto hodí spíše pro menší podnikání s nízkým rizikem, kde se společníci dobře znají a důvěřují si.

V praxi se s v.o.s. setkáváme stále méně, a to zejména kvůli riziku neomezeného ručení. Větší popularitu si získávají modernější formy podnikání, jako jsou společnost s ručením omezeným (s.r.o.) nebo akciová společnost (a.s.), které nabízejí společníkům větší ochranu jejich osobního majetku.

Komanditní společnost

Komanditní společnost (k.s.) je specifickou formou obchodní společnosti, která kombinuje prvky osobního a kapitálového charakteru. V praxi se s ní setkáváme méně často než s klasickou společností s ručením omezeným (s.r.o.) nebo akciovou společností (a.s.). K.s. se zakládá na základě společenské smlouvy, která musí mít formu notářského zápisu.

Základním rysem k.s. je existence dvou typů společníků: komanditistů a komplementářů. Komanditisté ručí za závazky společnosti pouze do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku. Naopak komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem, a to společně a nerozdílně.

Založení k.s. vyžaduje minimálně dva společníky, z nichž alespoň jeden musí být komplementářem a alespoň jeden komanditistou. Výše základního kapitálu není v zákoně stanovena.

K.s. může být vhodnou volbou pro podnikání, kde jeden ze společníků chce investovat kapitál a podílet se na zisku, ale nechce nést neomezené ručení (komanditista), zatímco druhý společník je ochoten nést větší riziko výměnou za větší vliv na chod společnosti (komplementář).

Mezi nevýhody k.s. patří složitější administrativní náročnost a menší flexibilita v porovnání s některými jinými formami podnikání.

Družstvo

Družstvo je specifickou právní formou podnikání, která v sobě spojuje prvky osobního i kapitálového charakteru. Založení družstva vyžaduje minimálně 3 členy a zakládací dokument v podobě stanov. Hlavní devizou družstva je princip solidarity a vzájemné pomoci mezi členy. Členové se podílejí na činnosti družstva a zároveň z ní čerpají užitek.

Základní kapitál družstva se tvoří vklady členů, přičemž výše vkladu je dána stanovami. Důležitým aspektem je omezené ručení členů. Za závazky družstva ručí členové pouze do výše svého nesplaceného členského vkladu. To znamená, že v případě finančních potíží družstva neručí členové svým osobním majetkem nad rámec svého vkladu.

Družstvo je řízeno volenými orgány, kterými jsou členská schůze a představenstvo. Členská schůze je nejvyšším orgánem družstva a schvaluje například stanovy, volí a odvolává členy představenstva a schvaluje roční účetní závěrku. Představenstvo je statutárním orgánem a řídí činnost družstva v souladu se stanovami a usneseními členské schůze.

Družstevní forma podnikání se hodí pro širokou škálu činností, od zemědělství a výroby přes služby až po bytové hospodářství. V České republice má družstevnictví dlouholetou tradici a existuje zde mnoho úspěšných družstev.

Nadace

Nadace je specifickou právní formou v České republice, která se řadí mezi neziskové organizace. Na rozdíl od obchodních společností, jejichž cílem je generování zisku, je hlavním posláním nadace veřejně prospěšná činnost. To znamená, že nadace nesmí rozdělovat svůj zisk mezi zakladatele ani jiné osoby, ale musí ho použít k plnění svého nadačního účelu. Ten je definován v nadační listině, která je základním dokumentem nadace.

Nadace se zakládá písemnou nadační listinou nebo závětí a pro vznik potřebuje nadační jmění v minimální výši 500 000 Kč. Toto jmění slouží k dosahování nadačního účelu a je spravováno nezávisle na zakladateli. Nadace je řízena orgány, kterými jsou správní rada a revizor. Správní rada zodpovídá za správu nadačního jmění a plnění nadačního účelu, zatímco revizor kontroluje hospodaření nadace.

V České republice existuje široká škála nadací, které se věnují různorodým oblastem, jako je například podpora vzdělávání, kultury, vědy, výzkumu, sociální oblasti nebo ochrana životního prostředí. Mezi nejznámější nadace v České republice patří například Nadace Via, Nadace Charty 77 nebo Nadace Olgy Havlové.

Ústav

Ústav je specifickou právní formou podnikání v České republice, která se odlišuje od ostatních forem, jako jsou například společnost s ručením omezeným (s.r.o.) nebo akciová společnost (a.s.). Jeho hlavní charakteristikou je, že není založen za účelem generování zisku. Primárním cílem ústavu je ve většině případů poskytování veřejně prospěšných služeb, vědecká, výzkumná nebo vzdělávací činnost.

Založení ústavu se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Pro vznik ústavu je nezbytné vytvořit zakládací listinu, která musí obsahovat náležitosti jako název a sídlo ústavu, popis jeho činnosti a určení prvních statutárních orgánů. Ústav musí být zapsán do veřejného rejstříku, čímž získává právní subjektivitu.

Na rozdíl od obchodních společností, ústav hospodaří s vlastním majetkem, který je oddělen od majetku zakladatele. Za své závazky odpovídá celým svým majetkem. Důležitým aspektem je, že zisk z činnosti ústavu nesmí být použit k prospěchu zakladatele ani osob jemu blízkých, ale musí být reinvestován zpět do činnosti ústavu.

V České republice existuje celá řada ústavů, které se věnují různorodým oblastem. Můžeme jmenovat například výzkumné ústavy, vysoké školy, zdravotnická zařízení nebo kulturní instituce.

Společenství vlastníků jednotek

Společenství vlastníků jednotek (SVJ) není klasickou právní formou podnikání jako například společnost s ručením omezeným nebo živnostenské podnikání. Jeho hlavním účelem není generování zisku, ale správa společných částí domu a pozemku a zajišťování běžného chodu domu.

Vzniká ze zákona, jakmile má dům s více byty více vlastníků. Členství v SVJ je pro vlastníky jednotek povinné. SVJ může ale i přesto vykonávat určitou hospodářskou činnost, například pronajímat společné prostory, a generovat tak zisk.

V takovém případě musí vést účetnictví a platit daně. Je důležité si uvědomit, že SVJ není primárně podnikatelským subjektem a jeho aktivity by se měly primárně soustředit na správu domu a jeho záležitostí.

Evropská společnost

Evropská společnost (Societas Europaea, SE) představuje specifickou právní formu podnikání, která umožňuje firmám působit v rámci Evropské unie (EU) s jednotným statutem. Tato forma je atraktivní zejména pro společnosti s nadnárodní působností, jelikož zjednodušuje expanzi a snižuje administrativní zátěž. Založení SE se řídí nařízením Rady (ES) č. 2157/2001 a vyžaduje splnění specifických podmínek, jako je minimální kapitál 120 000 EUR a přítomnost dceřiných společností nebo provozoven ve více členských státech EU.

Výhodou SE je flexibilita v oblasti daňové optimalizace a možnosti přesunu sídla společnosti v rámci EU bez nutnosti likvidace. Nevýhodou pak může být složitější proces založení a náročnější administrativa v porovnání s některými národními formami podnikání. Volba SE jakožto právní formy podnikání je strategickým rozhodnutím, které vyžaduje důkladnou analýzu a zvážení všech aspektů.

Evropské hospodářské zájmové sdružení

Evropské hospodářské zájmové sdružení (EHZS) je specifickou právní formou podnikání, která je upravena na úrovni Evropské unie. Cílem EHZS je usnadnit a podporovat přeshraniční spolupráci mezi podnikateli z různých členských států EU. EHZS samo o sobě není samostatným daňovým subjektem, ale jeho členové podléhají daňovým povinnostem ve svých domovských státech.

Založení EHZS se řídí nařízením Rady (EHS) č. 2137/85. Minimálně dva společníci, kteří mohou být fyzické i právnické osoby usazené v různých členských státech EU, založí EHZS na základě písemné smlouvy. Smlouva musí obsahovat název a sídlo EHZS, předmět činnosti, jména a adresy společníků a další náležitosti. EHZS musí být zapsáno do rejstříku v členském státě, kde má sídlo.

EHZS nenabízí společníkům omezení ručení za závazky, odpovídají za ně společně a nerozdílně. Hlavní výhodou EHZS je zjednodušení přeshraniční spolupráce, možnost sdílení zdrojů a know-how a posílení konkurenceschopnosti na evropském trhu. EHZS se hodí pro realizaci společných projektů, marketingových aktivit nebo výzkumu a vývoje.

Při výběru vhodné právní formy podnikání je důležité zvážit specifika podnikatelského záměru, počet a typ společníků, rozsah a charakter aktivit a daňové aspekty. EHZS představuje zajímavou možnost pro podnikatele, kteří chtějí expandovat do zahraničí a hledají flexibilní formu přeshraniční spolupráce.